Mazací tramvaj (zkráceně mazačka, familiérně také Mazačka) je speciální tramvaj s evidenčním číslem 5572, která od roku 2015 slouží zejména k mazání pražských kolejnic, s přestávkami na údržbu to dělá v podstatě každý den. Narodila se již v roce 1965, vozila cestující a pak po přestavbě v roce 1990 sloužila jako nákladní tramvaj a od roku 2004 také jako sněžný pluh (na trati na Barrandov). Vloni při větší údržbě dostala také cisternu, aby mohla v létě kropit zatravněné tramvajové pásy. Nyní má Mazačka po letošní údržbě další nové funkce – je vybavena čidly prachových částic a teploty. Mám o ní trochu obavu, aby nebyla brzy přetížená a přepracovaná. A vlastně o všechny, kteří toho dělají někdy až přespříliš. Totiž, když je někdo šikovný a oblíbený, dostává pak víc práce než ostatní. A někdy ji ani nemusí dostávat a práce se k němu dostává tak nějak sama. A čím více toho tenhle pracovitý a šikovný člověk dělá, tím méně toho pak zvládne dělat pořádně. Můj táta s oblibou říkává: „Čím víc toho člověk umí, tím víc toho musí dělat.“ Nesmí se to ale brát tak, že nejlepší je neumět nic. To spíš že každou práci je třeba dělat v klidu, s rozvahou a rozmyslem a nejenom tak „hrc frc“. A to i kdybychom třeba neměli stihnout úplně všechno!

Jste si vědomi toho, jak s Vámi lidé a instituce kolem Vás zacházejí? A jak zacházíte vy s nimi? Nás tyto úvahy napadají, takže na úvod první z nich.

Zažili jste už někdy ten pocit, když Vám „začne téct pot po zádech“, zatímco stojíte v supermarketu u pokladny, platíte za nákup a potřebujete si ho uklidit? Za vámi je fronta lidí, a přímo cítíte dusnou atmosféru. Ten tlak „jak je všechny zdržujete.“ Obracení očí v sloup a poznámky o tom, jak kdo kam pospíchá a jak zdržujete? Nabýváte postupně dojmu, že překážíte a měl byste se jít zakopat někam pod zem a nezaclánět? Ve skutečnosti nedostáváte čas a v některých „vymazlených“ obchodech, ani prostor, abyste si mohli překontrolovat účet a v klidu si uložit nákup. Prodavačka Vám ani nic nemusí říct. Jen se významně dívá, v lepším případě je jí to samotné trapné. Máte dojem, že to je náhoda? Možná je načase jednat s vědomím, že to tak je záměrně. "Váš drahý supermarket" Vám ani nepotřebuje sdělit, abyste už konečně vypadli, když jste vyklopili peníze. Použije k tomu společenský nátlak, respektive pro něj vytvoří podmínky. Stačí, když omezí Váš prostor. Ať si toho jste vědomi nebo ne, tak Vám milý supermarket jasně sděluje poselství „vysol peníze, a rychle vypadni“. Zkuste si někdy svůj prostor a čas vzít a uvidíte, že vznikne konflikt.
Zažili jste to, že jdete k pokladně kolem spousty zbytečných věcí, které nepotřebujete, čekáte tam několik minut a Vaše dítě vás systematicky demoluje vyžadováním „něčeho“? To že ani toto není náhoda, to také nevíte? „Supermarket“ Vás jednoduše vydírá, ale k této „radosti“ zneužívá Vaše dítě. Ale to nejsou jediné z nástrah, které jsou na Vás nachystány.

Proti Vám a v zájmu supermarketů pracují psychologové, neuropsychologové a další odborníci již desítky let. Společnosti zaměstnávají týmy odborníků na „Vás“ a na propagandu (dnes se tomu říká marketing a PR). Možná je dobré uvědomit si, že když vstoupíte na půdu takového obchodu, tak v tu ránu jste ve velké nevýhodě.

Neděje se to jen v supermarketech, ale to asi víte, že? Tak o tom zase příště. Napadá Vás osobně nějaké další téma, nad kterým se zamýšlíte?